Čínští vědci zřejmě našli cestu, jak donutit organismus prasete k růstu orgánů, jež jsou „šité na míru“ pro transplantaci konkrétním pacientůmبقلم marek.janac@seznam.cz (Marek Janáč)

Jak odhalit přítomnost zvířat v dané lokalitě? Dalekohledy a fotopasti dostávají zdatného konkurenta. Vědcům stačí setřít povrch listů. K identifikaci jednotlivých ledních medvědů stačilo shrábnout sníh ze stopy.بقلم hosek@vesmir.cz (Pavel Hošek)

Je to jen pár let, kdy svět vzrušili „živí roboti“ vzniklí z buněk žabího embrya. Nyní mají žabí xenoboti nástupce – antroboty, tvořené dospělými lidskými buňkami. Bez jakékoli genetické modifikace mají antroboti schopnost hojit poškozené nervové buňky, čímž se zdají být pro medicínu mnohem zajímavější než jejich předchůdci xenoboti.…

„Pozor na klíšťata, ty potvory skáčou ze stromů!“ Tato myšlenka se mezi lidmi drží jako klíště. Ne, klíšťata na své hostitele ze stromů neskáčou. Klíšťata totiž neskáčou vůbec. Možná však dokážou něco mnohem zajímavějšího – na hostitele „přeletí“.بقلم hosek@vesmir.cz (Pavel Hošek)

Naše představa o výjimečnosti člověka Homo sapiens se střetla s novými objevy z jihoafrické jeskyně Vycházející hvězdy. Výzkumy tamních ostatků našeho pravěkého příbuzného Homo naledi, jehož mozek byl velikostí srovnatelný s mozkem dnešního šimpanze, vzbudil ve vědecké komunitě velký ohlas. Homo naledi měl naše předky Homo sapiens předběhnout až o …

Mravenci Anoplolepis gracilipes patří ke stovce nejproblematičtějších invazivních druhů světa. Ve svých nepůvodních oblastech dokážou vytvářet superkolonie, jejichž rychlost šíření - tři metry denně - je dechberoucí. Pomáhá jim v tom mimo jiné i krajně exotický způsob určení pohlaví, který si vyvinuli. Jejich samečkové jsou chiméry. Mravencům to zř…

Objev předávání chloroplastů pylovými zrny mění naše představy o dědičnosti vloh uložených v buněčných organelách a otevírá nové možnosti pro šlechtění zemědělských plodin.بقلم marek.janac@seznam.cz (Marek Janáč)